Chráněná dílna: Více než jen zaměstnavatel
Chráněná dílna (Chráněný trh práce) je obecný název pro pracoviště s lidmi se zdravotním postižením (OZP). Chráněné dílny se zabývají různými činnostmi, nejčastěji však výrobou různých předmětů, které pak prodávají a vydělávají si tak na svoji činnost. Chráněné dílny často zajišťují různá občanská sdružení a jiné neziskové organizace, potažmo obce.
Kromě těchto subjektů může zřídit a provozovat chráněnou dílnu jakýkoli zaměstnavatel, pokud o tom uzavře s místním Úřadem práce dohodu a bude v ní zaměstnávat alespoň 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením. Uplatní se zde lidé s fyzickým postižením, kteří mají ztížené podmínky při hledání místa v běžném pracovním prostředí. V dílnách se lidé se zdravotními problémy učí dostatečně zvládat svoji práci, která jim dodává sebedůvěru a je pro ně motivací k samostatnému životu.
Zákon č. 435/2004, o zaměstnanosti ustanovuje, že zaměstnavatel zaměstnávající více než 25 osob musí zaměstnávat alespoň 1 člověka se zdravotním postižením. Pokud z různých důvodů nezaměstnáváte OZP, povinné plnění lze naplnit i dalšími způsoby.
Povinné plnění OZP
Zákon nabízí 3 možnosti, jak povinné plnění splnit:
- Přímým zaměstnáváním OZP na trhu práce. Každý zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci by měl zaměstnávat 4 % OZP z celkového počtu. Na 25 zaměstnanců alespoň jednoho se zdravotním postižením.
- Finančním odvodem státu (tzn. 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy za první až třetí čtvrtletí sledovaného kalendářního roku za každou OZP, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat).
- Odběrem služeb v rámci náhradního plnění prostřednictvím aktérů chráněného trhu práce.
Samozřejmě lze tyto možnosti různě kombinovat.
Pokud zaměstnavatel nesplní povinný podíl, může mu stát udělit pokutu až 1 000 000 Kč. Kromě finanční sankce však nenaplňujete ani aspekt společensky odpovědného podnikání.
Náhradní plnění je jedna z možností firem, jak plnit povinnost podpory osob se zdravotním postižením.